Jak konzervovat divoké byliny?

Bylinková sezóna se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. Mnoho z nás, kteří jsme si přes jaro a léto zvykli na denní přísun divokých bylin, nehledí do zimy příliš optimisticky. Je jasné, že během chladného období není podíl divoké stravy tak vysoký, a i to je naprosto v pořádku.

Existuje ale i několik postupů, kterými můžeme divoké byliny uchovat i do zimního období. Nedoporučujeme mrazení a zavařování. Naše 3 nejoblíbenější konzervační metody máme pro tebe zde.

1. Byliny v oleji

Nakládání v oleji je velmi snadné a rychle proveditelné. Důležité je použít kvalitní oleje – pouze extra nativní a za studena lisované. Takové oleje jsou v prodeji v tmavé skleněné lahvi.
Pro výrobu aromatického oleje stačí naložit do oleje několik aromatických bylin jako např. popenec, tymián, oregano, bazalka, lichořeřišnice. Lahev necháme stát na tmavém místě cca 2 týdny. Olej pak můžeme použít k dochucení salátů a dalších jídel.
Známou a velmi oblíbenou variantou konzervace je výroba domácího pesta. K jeho přípravě se nemusíme omezovat na známou bazalku a česnek medvědí, ale můžeme improvizovat téměř se všemi divokými bylinami. Úžasně chutná pesto z lichořeřišnice  a z bršlice.
Výjimkou je kopřivové pesto, které neděláme do zásoby, ale konzumuje jej okamžitě. Po velmi krátké době hořkne a je téměř nepoživatelné.
Pesto můžeme vyrobit jen z bylin, oleje a soli nebo ho můžeme dochutit různými semeny a ořechy jako jsou např. slunečnicová semínka, mandle, kešu a vlašské ořechy. Přidání sýra není nutné. Pokud by vám chuť sýra chyběla, můžete přidat trochu lahůdkového droždí. Mnoho další inspirace pro výrobu pest najdete na našem Youtube kanále.

2. Fermentace

Podle našeho názoru je fermentování, kvašení divokých bylin, nejlepší formou konzervace. Nejen že všechny vitální látky zůstanou zachovány, ale díky mléčnému kvašení přibývají další, většinou probiotické bakterie a vitamíny, které jsou pro naše tělo hodnotným doplňkem, zvláště v chladných měsících roku. Fermentační princip zná jistě každý z výroby kysaného zelí. Existují i další formy fermentace – pickles (recept zde), kváskový chléb (recept zde), kombucha, vodní kefír a dřínové olivy (recept zde). Divoké bylinky můžeme přidat do kysaného zelí nebo do zeleninových pickles. Dokonce je můžeme naložit úplně zvlášť. K tomu je nejvhodnější bršlice kozí noha.

Kromě toho se může stát, že připravené pesto v oleji zfermentuje. To poznáte podle toho, že je víčko skleničky vypouklé a po otevření z oleje stoupají bublinky. Není důvod ke smutku z nepovedeného pesta. Většinou je pesto ještě zdravější než předtím. Chuť je trochu nakyslá, podobně jako u zelí, ale když si na ni zvykneme, určitě nám zachutná.

3. Sušení

Sušení je klasickým a jednoznačně nejstarším postupem, který využívá mnoho lidí. Je jednoduchý a nestojí žádnou energii. Je nasnadě, že se během této techniky z bylin vytrácejí těkavé látky, jako jsou např. některé éterické oleje. I vitamíny a enzymy pomalu oxidují. Každopádně je sušení klasikou a je dobré s ním začít včas a vytvořit si tak dostatečné zásoby na zimu. Dobře usušené byliny je dobré skladovat v uzavíratelných sklenicích, aby nedocházelo k dalším ztrátám živin.
Pro přípravu zelených smoothie můžete byliny přes noc namočit a ráno i s vodou a s ostatními ingrediencemi rozmixovat.

Rádi také sušíme kopřivová semínka, která můžeme všestranně použít při vaření i nevaření.

Více informací o kopřivovém semínku zde ->

Přejeme ti krásné dny! Štěpán a Melanie

Komentáře