5 potravin, které bys měl jíst každý den

5 potravin, které bys měl jíst každý den.

V posledních letech se společně s explozí okolo vnímání našeho zdraví, doslova vyrojilo nepřeberné množství různých diet. Formy stravování jsou ušité na míru vegetariánů, veganům, zarytým masojedům a i frutariánům, kteří čekají až jim příroda sama poskytne své plody. Bohužel se tyto skupiny mezi sebou často různě osočují a přesvědčují o své pravdě a tak ztrácejí spoustu energie, kterou by mohli použít na další poznávání výhod své diety.

Někdy mám dojem, jakoby nás systém úmyslně vrhal do těchto pseudo hádek o pravdu. Přitom na světě existuje přesně tolik diet jako lidí. To co je dobré pro mne nemusí být dobré ani pro mé nejbližší natož pak pro někoho, koho jsem v životě neviděl. Pojďmě být k sobě více tolerantní. Pak máme všichni šanci na růst a i na změnu.

Když nám někdo stojí v cestě se svou vizí správné stravy, spíše setrváváme ve svém stereotypu a nechceme být poučováni a měněni. V mých očích je jedinou možnou cestou jít vlastním příkladem a ukázat lidem na sobě samém výhody mého přístupu ke stravě.

Tento článek je věnován potravinám, které si myslím, že by neměli chybět na žádném talíři. Všechny tyto potraviny nás vyživují a to je to podstatné – mít dostatek! Jak militantní vegan tak i zarputilý masojed musí někde brát živiny.

1. Lněnné semínko

len-poleTento malý lesklehnědý zázrak je lidstvu znám již po mnoho staletí. Jako hospodářská plodina dominoval len mnoho krajům, hlavně ale Horní Lužici a severu Čech, kdysi Sudetům. V tomto kraji vidíme dodnes pozůstatky textilního průmyslu, které svědčí o neuvěřitelném rozkvětu závislého na lnu.

 

Lněné semínko nám poskytuje esenciální mastné kyseliny omega 3 a omega 6. Tyto dvě kyseliny by měly být v našem těle v rovnováze 1:1. Omega 3 působí protizánětlivě, omega 6 pak pro-zánětlivě. Obě funkce naše tělo bezpodmínečně potřebuje.

Záněty se tělo čistí od bakterií a virů. Známe to například u dětí, když dostanou horečku, tak jejich tělíčko bojuje s nemocí tím, že vytvoří prostředí ve kterém vetřelci zemřou – vytvoří vyšší teplotu (zánět). Ten bychom měli nechat proběhnout a tím naučit tělo správné reakci na vetřelce.
V dnešní stravě je ale v absolutní převaze omega 6. tedy pro-zánětlivá kyselina. Hlavním zdrojem je maso. U většiny chronických chorob najdeme v pozadí i chronický zánět.

Změna stravy je nejjednodušší a nejúčinnější medicína.

Konzumovat můžeme lněnné semínko ve formě kaše. Mým oblíbeným receptem je kaše z rozsekaných semínek namočených přes noc ve vodě. Do semínek přidávám ještě kardamon a občas semínka ostropestřece mariánského, která podporují funkci jater. Aby kaše byla ráno trochu sladší můžete přidat např. plody Goji. Pak přidám nastouhané jablko nebo mrkev. Snažím se držet přísun fruktózy na minimu (o tom zase jindy).

Dříve se lněnné semínko konzumovalo pouze s tvarohem. Je to tradiční lužický recept. V moderních studiích jsem se tímto postupem nesetkal. Dr. Klinghardt  a Dr. Joachim Mutter, oba velmi vážení intergrativní lékaři, doporučují užívání bez tvarohu. Osobně si myslím, že tvaroh z homogenizovaného mléka, pocházejícího od tísíců krav neposkytuje již našemu zdraví takový prospěch jako tomu bylo kdysi. Každý ať vyzkouší sám!

2. Himalájská nebo kamenná sůl

OLYMPUS DIGITAL CAMERANejprve je potřeba říci jak se solí dnes. Obyčejná kuchyňská (NaCl) sůj je zprocesovaný produkt průmyslu, používaný např. při výrobě chlóru, PVC atd. V této formě se v přírodě nevyskytuje. Neobsahuje žádné vitální látky a je uměle  “obohacována” o prvky jako je fluor a nebo jód.
Tyto elemetny samozřejmě potřebujeme, ale ne ve spojení se solí. Navíc jsou v soli látky, které zabraňují její kristalizaci, slepování a podporují její sypkost. Vše pochází z potravinářské laboratoře.

Přírodní sůl naopak má v sobě všechny ostatní prvky jako je hořčík, vápník, draslík, sulfát, jód a zinek.  I ta 2,5 % těchto stopových prvků (97,5% je NaCl) je ale esenciálních a dělají z takové soli léčivou látku.

OLYMPUS DIGITAL CAMERANěkolik desítek let zpět byla sůl postavena do souvislosti s vysokým tlakem. Od té doby lidé přestali solit. Na statistiku vysokého krevního tlaku to asi moc vliv nemělo, přeci jen jsou čísla stále alarmující. Lidí trpících vysokým krevním tlakem stále přibývá. Podle WHO (Světová zdravotnická organizace) trpí vysokým krevním tlakem každý třetí člověk. V Africe pak až 50% populace. Osobně si ale myslím, že nesolení problém nevyřeší.

3. Voda

Exmoor Watersmeet (2)Voda je potravina č.1. a je bezpodmínečně nutné, aby byla čistá a je potřeba ji filtrovat. Úprava vody ve státních, no vlastně soukromých podnicích není dostačující. Naše rodina má velmi dobrou a dlouholetou zkušenost s 5ti stupňovým filtrem – reverzní osmózou. Ta je podle našich informací  schopna vyfiltrovat z vody většinu škodlivin jako jsou těžké kovy (kadmium, olovo, rtuť), herbicidy (Round up), zbytky léčiv a hormony. Postarat se o čistou vodu by měl být tvůj 1. krok směrem ke zdraví!
Více jsem psal již zde.

4. Naklíčená semena

IMG_4089 20150206-DSC_2921-2

Semena nesou v sobě obrovský potenciál celé rostliny. Během procesu klíčení jsou bohatá na celou řadu enzymů, výrazně podporujících naše trávení a tím zdraví. Například klíčky brokolice obsahují látky zastavujcí rakovinové bujení.

Dr. Klinghardt doporučuje klíčky brokolice zvláště při rakovině prsu.

Salát připravený z klíčků obsahuje v porovnání s obyčejným salátem 5 x více bílkovin, 6 x více vitamínu C a 7 x více vitamínů skupiny B. Dále klíčky obsahují antioxidanty a chrání nás tak před předčasným stárnutím.

U nás doma klíčíme všechna možná semena: vojtěšku, mungo, všechny druhy čočky, pohanku, quinou (ta klíčí nejrychleji).

Klíčit můžete v jednoduché sklenici s děravým víčkem. Semena necháte 1.noc celá ponořená ve vodě a pak každý následující den 2x propláchte pod tekoucí vodou až do naklíčení 3-5 cm.

5.divoké byliny

Morning grassTento okruh potravin nám leží velmi na srdci. Myslím, že je to zatím velmi nedoceněný zdroj živin, který je navíc dostupný všem a to i těm, kteří mají trochu hlouběji do kapsy. V divokých bylinách je podstatně více vitálních látek jako vitamínů a minerálů než v kulturní zelenině. Navíc jsou to rotliny, které nikdo nepěstoval a neopečovával, takže jejich imunitní systém nebyl narušen a toto podporuje zase naši imunitu.

Na našem webu jsme publikovali již několik článků o bylinách. Kopřiva, bršlice, česnek medvědí.

Jako malý tip na začátek: začněte s maximálně čtyřmi bylinkami, které dobře znáte např. kopřiva, pampeliška, bršlice a ptačinec nebo jitrocel. Bylinky můžete přidávat do salátů nebo do zelených smoothie.

Přejeme vám krásný den a mnoho zdaru při zapojování těchto potravin do vašeho stravování.
Vaši Štěpán a Melanie

 

Komentáře